Jiří Šašek

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Jiří Šašek
Jiří Šašek (3. září 1938 Břasy – 22. listopadu 1990 Plzeň) byl český a československý disident, signatář Charty 77, po sametové revoluci politik a poslanec Sněmovny lidu za Občanské fórum.

V roce 1954 se vyučil číšníkem v podniku Restaurace a jídelny Plzeň. Pracoval pak v pohostinských službách do roku 1976, kdy odešel do invalidního důchodu. V roce 1978 se stal signatářem Charty 77. V 80. letech organizoval protikomunistické akce v Plzni. Byl opakovaně vyslýchán a vězněn, na několik let mu úřady odebraly invalidní důchod. V roce 1988 se stal signatářem Hnutí za občanskou svobodu. Působil jako plzeňský zpravodaj stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. V květnu 1989 se spolu s dalšími dvěma kolegy (Jindřich Kolář a Jan Rampich) pokusili získat souhlas úřadů s pořádáním demonstrace k 44. výročí osvobození Plzně. 26. dubna 1989 ohlásili záměr pořádání mítinku, 5. května byli pak pozváni k projednání záležitosti na Městský národní výbor. Úředníci jim záměr rozmlouvali a pak demonstraci zakázali. Při odchodu ze sídla Městského národního výboru byli organizátoři krátce zadrženi komunistickou policií.

V listopadu 1989 se podílel na vzniku Občanského fóra v Plzni, patřil mezi mluvčí OF v krajském městě a jako delegát Plzně se zúčastnil prvního sněmu Občanského fóra konaného 23. prosince 1989 v Praze. Podílel se na organizování demonstrací v Plzni. K roku 1990 je uváděn jako invalidní důchodce, bytem Plzeň.

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 42 – Plzeň II, Západočeský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve Federálním shromáždění setrval do svobodných voleb roku 1990. Ve FS pracoval v branně bezpečnostním výboru a zabýval se především problematikou bývalé Státní bezpečnosti.

Charta 77
Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977.

Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Jeden ze tří prvních mluvčí, profesor Jan Patočka byl také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářům Charty 77, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel. Jeho pohřeb v Břevnově se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Nekrolog četl Ladislav Menzel, který v červenci následujícího roku předčasně zemřel. Signatáři reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. Řada z nich se výrazně zapojila do veřejného života po Sametové revoluci v roce 1989.

Text byl převzat z Wikipedie.

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentář (1)

Zanechte komentář