Nedali jsme Sovětům ani napít

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Nedali jsme Sovětům ani napít
František Gult absolvoval vojnu v letech 1966–68 u 7. výsadkového pluku v Holešově. Jak sám vzpomíná, byla to nejlepší léta jeho života. Možná by se stal vojákem natrvalo, nebýt události, která se stala dva měsíce před plánovaným odchodem do civilu. Tou událostí byl vpád vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna roku 1968. „Ve 3 hodiny ráno byl vyhlášen ostrý bojový poplach, dostali jsme ostrou munici. Věděli jsme, že se jde do boje. My jsme ale chtěli bránit kasárna, složili jsme přísahu. Byl vyhlášen zákaz – se Sověty nevyjednávat, nespolupracovat, nevpustit je do kasáren. Ani vodu jsme jim nedali.“ Dokonce byla z kasáren vypuštěna tzv. ostrá rota, jejímž členem byl právě František Gult: „Bylo nás zhruba osmdesát a byli jsme rozděleni do skupin po pěti až osmi lidech. Každá skupina měla svého velitele, který zadával úkoly. Skupina byla utvořená tak, abychom měli útvar a posádky v dohledu. Byly i skupiny, které měly za úkol odvádět do úkrytu osoby, kterých by se to týkalo, starat se o ně a případně je i chránit.“ Ačkoliv to vypadalo, že se strhne boj, nestalo se tak, kasárna nakonec vydána byla a stejně tak i celá Československá republika. Všichni velitelé byly posléze degradováni, František Gult sice dostal příležitost pokračovat ve vojenské kariéře, ale po srpnové zkušenosti se rozhodl odejít do civilu. Kasárna zanikla a celý útvar byl rozpuštěn.

Františel Gult

Narodil se 7. dubna 1947 ve vesnici Střížovice na Kroměřížsku. Vyrostl jako jediné dítě v rodině koželuha a švadleny. Po absolvování základní školy nastoupil do učení na univerzálního obráběče kovů v podniku Pal Magneton Kroměříž a třetí rok studia zakončil v Dioptře Kroměříž. Před nástupem na základní vojenskou službu byl činný ve Svazarmu jako výsadkář a díky této zkušenosti ho při odvodu na vojnu komise doporučila do elitní skupiny výsadkářů 7. výsadkovému pluku do Holešova. Útvaru velel pplk. Vladimír Košan, čítal kolem pěti set vojáků a podléhal přímo Zpravodajské správě Generálního štábu. Po dvouměsíčním přijímači absolvoval tvrdý a náročný výcvik. Coby zpravodajsko-diverzní jednotka se kromě výcviku seskoků zejména na letadlech AN-2 (v kódu NATO „COLT“) specializovali také na přežití v týlu nepřítele. Používali moderní modely zbraní (samopal vz. 61) a radiostanic RAS (R-350, R-352) a jako první v Československu také prošli školením práce s plastickou trhavinou (P1-NP-10) a zneškodnění nosičů jaderných hlavic Pershing (MGM-1 Pershing). Do výsadkářského výcviku patřila i výuka topografie, šifrování, taktiky, vojáci museli dobře ovládat i cizí jazyky, zdravovědu nebo chemii. S využitím metod západních armád plnili cvičné úkoly. Absolvovali také společná cvičení s vojáky ruské armády, která, jak se v srpnu roku 1968 ukázalo, nebyla náhodná a měla za úkol zjistit stav a připravenost 7. výsadkového pluku. V den okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 Františka spolu s dalšími asi osmdesáti vojáky vyvezli v civilu z kasáren. V obtížné situaci monitorovali ruský prapor složený z lehkých tanků a asi dvaceti vojenských vozidel a zároveň působili jako obrana kasáren. Vybudovali úkryty pro osoby hledané sovětskou tajnou službou a zázemí pro partyzánský odpor. Spekulovalo se o možnosti osvobodit Alexandra Dubčeka a další představitele státu internované v Sovětském svazu, což se později ukázalo jako nerealizovatelné. Po třech dnech se ruská jednotka stáhla. František Gult se spolu s ostatními z „ostré roty“ vrátil do kasáren. Následně bylo povoláno několik příslušníků této jednotky do tehdejšího Gottwaldova jako posila ostrah veřejných budov. Když se situace uklidnila, dosloužil zbylé dva měsíce vojenské služby a vrátil se do civilu. Protiokupační postoje holešovského vojenského útvaru 7374 měly za následek jeho likvidaci v roce 1969. Vojáky převeleli k jiným útvarům a velitele, kteří byli aktivní v srpnu 1968, z armády propustili. Vladimíra Košana a Jiřího Dufka dokonce Státní bezpečnost zařadila na seznam nežádoucích osob v rámci akce Norbert. Na podzim roku 1968 nastoupil František Gult do Svitu Otrokovice, kde pracoval jako dílenský obráběč kovů a podílel se na realizacích zlepšovacích návrhů. Večerně vystudoval střední průmyslovou školu ve Zlíně a oženil se. V 70. letech vstoupil do KSČ. Dostal také nabídku pracovat u Veřejné bezpečnosti, ale odmítl a zůstal ve Svitu až do odchodu do penze. Během let nadále spolupracoval se Svazarmem, kde ve volném čase cvičil brance. V letech 1978–1989 byl také členem Lidových milicí. František Gult je členem Klubu výsadkových veteránů Holešov a účastní se vzpomínkových setkání a šíření tradic výsadkářů, zejména 7. výsadkového pluku zvláštního určení Holešov.

Zdroj: www.mistapametinaroda.cz

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentáře (5)

Zanechte komentář