Petr Cibulka

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Petr Cibulka
Petr Cibulka (27. října 1950 Brno) je český aktivista a novinář.

Je jedním ze signatářů Charty 77, byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a aktivistou Jazzové sekce Svazu hudebníků.

Před listopadem 1989 byl opakovaně vězněn. Z poslední vazby byl propuštěn těsně po sametové revoluci.

Již na počátku 90. let (1993) zveřejnil část seznamu agentů a spolupracovníků StB, známou jako „Cibulkovy seznamy“. Ty nejprve vycházely na pokračování v Necenzurovaných novinách (tzv. „Rudé Krávo“), poté vyšly knižně a později byly zveřejněny na internetu.

Jedná se o iniciátora a jednoho z hlavních zakladatelů politické strany Pravý Blok, předsedou této politické strany byl zvolen v roce 2000.

V roce 2003 neúspěšně kandidoval v doplňovacích senátních volbách v obvodu č. 58 – Brno-město.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr strany Pravý blok, ale neuspěl (Pravý blok získal pouze 0,52 % hlasů a do EP se nedostal).

Dostal se do konfliktů s řadou osobností a svých vlastních příznivců.

Je rozvedený. Má syna s bývalou političkou a předsedkyní Unie svobody JUDr. Hanou Marvanovou.

Charta 77
Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977.

Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Jeden ze tří prvních mluvčí, profesor Jan Patočka byl také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářům Charty 77, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel. Jeho pohřeb v Břevnově se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Nekrolog četl Ladislav Menzel, který v červenci následujícího roku předčasně zemřel. Signatáři reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. Řada z nich se výrazně zapojila do veřejného života po Sametové revoluci v roce 1989.

Text byl převzat z Wikipedie.

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentáře (4)

Zanechte komentář