Příběhy z gymnázia Česká II

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Příběhy z gymnázia Česká II
Rozhovory s učiteli
Mgr. Pavlína Houšková, učitelka dějepisu a německého jazyka
Co jste během revoluce dělala?
„Studovala jsem gymnázium v Táboře, maturitní ročník.“
Kde jste v té době žila a co Vás živilo?
„ Žila jsem v Táboře na internátě, trvalé bydliště Budějovicko. Živili mě rodiče.“
Byla jste pro nebo proti revoluci?
„Myslím si, že všichni ze třídy kromě několika výjimek (hlavně vlivem rodičů, kteří byli funkcionáři v komunistické straně), byli pro ty události. Bylo to něco úplně nečekaného a většinou prostě lidé sledovali dění na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky, aby měli objektivnější informace do té doby, než začaly veřejnoprávní sdělovací prostředky informovat o událostech, které následovaly po 17. listopadu v Praze. Na internátu jsme např. museli povinně chodit sledovat večerní zprávy, což před ‚Listopadem‘ nikoho nebavilo a hledali jsme záminky, jak se této povinnosti vyhnout… Po 17. 11. jsme chodili sledovat nadšeně zprávy již po příchodu ze školy – sledovali jsme dění v Praze – přímé přenosy z demonstrací apod.“
Ovlivnila Vás nějak revoluce a změny po ní?
„Určitě ovlivnila. Na prvním místě se mi vybavuje pojem ‚svoboda‘. To je ohromný dar! Člověk mohl najednou říkat, co si myslí, mluvit otevřeně o dříve tabuizovaných tématech (historie, společenské vědy…), cestovat po světě… ‚Praktický důsledek‘ pro nás maturanty byla tzv. první ‚svobodná maturita‘: Nemuseli jsme povinně maturovat z ruštiny ani matematiky. Jediná povinná volba byla čeština a cizí jazyk. Po maturitě jsme byli první generace, která si mohla dát dvě přihlášky na vysokou školu místo dosavadní jedné…“
Je pro Vás nepříjemné mluvit o těchto událostech?
„No, není, protože to je moje mládí. :-)“

Mgr. Jiřina Prokešová, profesorka dějepisu a českého jazyka
Co jste v době revoluce dělala?
„Učila jsem na základní škole v Borovanech, vychovávala dvě malé děti, stavěli jsme vlastními silami rodinný domek. Měla jsem domácí zvířectvo a obrovskou užitkovou zahradu.“
Kde jste v té době žila a co Vás živilo?
„Nová Ves u Českých Budějovic. Učitelský plat byl velmi malý, a tak jsme krmili čtyři prasata ročně (tři jsme prodali), králíky, slepice, kachny, husy – tímto se ušetřilo hodně peněz (já jako holka z města jsem se to musela rychle naučit).“
Byla jste pro nebo proti revoluci?
„Samozřejmě pro, protože nikdo z naší rodiny nebyl politicky angažovaný, takže jsme neměli protekci, nemohli jsme jít (já ani bratr) studovat takovou vysokou školu, o jakou jsme stáli (já například žurnalistiku – takovéto atraktivní obory byly jen pro děti členů KSČ). Chtěla jsem být svobodným – svéprávným občanem v demokratickém státě.“
Ovlivnila Vás nějak revoluce a změny po ní?
„Nemusela jsem se bát zpívat koledy – na Vánoce, aniž bych riskovala, že mě někdo udá a vyhodí mě ze školy; mohla jsem číst jakoukoliv i předtím zakázanou literaturu; mohli jsme začít cestovat po světě, aniž bychom museli podstupovat výslech – co, kdy, proč…“
Je pro Vás nepříjemné mluvit o těchto událostech?
„Naopak, mluvíme o této události, teď už s určitou nostalgií, často.“

Mgr. Věra Krhounková, profesorka českého jazyka a výtvarné výchovy
Co jste v době revoluce dělala?
„Studovala jsem na gymnáziu“.
Kde jste v té době žila a co Vás živilo?
„Žila jsem v Českých Budějovicích. Jelikož jsem studovala, tak mě živili rodiče.“
Byla jste pro nebo proti revoluci?
„Nevěděla jsem, jestli být pro nebo proti. Neměla jsem přístup k informacím. Na gymnáziu nám nikdo nic neřekl a rodiče měli strach, snažili se mě chránit, takže mi nic neřekli.“
Ovlivnila Vás nějak revoluce a změny po ní?
„Určitě mě to ovlivnilo, protože takové věci otevírají člověku oči. Najednou zjistí, že není všechno, v čem žil, úplně správné. A věci vypadají trochu jinak.“
Je pro Vás nepříjemné mluvit o těchto událostech?
„Nebyla jsem nijak výrazně zapojená, takže pro mě není problém o tom mluvit.“
Všechny rozhovory byly vedeny se souhlasem zveřejnění od všech zúčastněných. Zpracovali Anna Havlíková, Karolina Bodláková, Martin Štacko, studenti Gymnázia Česká v Českých Budějovicích v rámci projektu Příběhy bezpráví.

Zdroj: projekt Příběhy bezpráví, Jeden svět na školách, Člověk v tísni (jsns.cz/naserevoluce)

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentáře (7)

Zanechte komentář