Sametová revoluce v Polešovicích

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Sametová revoluce v Polešovicích
Dne 17. listopadu 1989 vypukla sametová revoluce. Z hodin dějepisu víme, že v Praze tento den studenti demonstrovali při příležitosti smrti Jana Opletala. Klidnou demonstraci studentů přerušili policisté.
V rámci projektu Naše revoluce jsme se zeptali rodinných příslušníků, jak probíhala revoluce v naší obci. Následně jsme navštívili archiv v Uherském Hradišti. Dozvěděli jsme se, že v Polešovicích ani okolních obcích se nic zvláštního koncem listopadu nestalo. Hlavní změna nastala až po listopadu, ale zjistili jsme, že v Hradišti probíhala mnohem bouřlivěji než v naší obci.
Celkem hodně informací jsme našli v Tučapské kronice. Na konci listopadu probíhala schůze v Tučapech, kde zástupci Občanského výboru vysvětlili současné dění, rozhodně odsoudili zákrok proti studentům, podpořili společnost v duchu demokracie a přáli si změnu dosavadního direktivního a administrativního řízení společnosti. Dále mladší občané vyjadřovali svoje názory na dosavadní dění. V podmínkách obce jde o společný postup všech občanů se zájmem o další rozkvět obce včetně všech mladých občanů. V Tučapech 17. listopadu 1989 vůbec nevěděli o tom, že vypukla vzpoura a že se pomalu, ale jistě hroutí komunisticky režim. Lidé se to dozvěděli až na začátku prosince, protože noviny a televize byly cenzurované a mohlo se vysílat jen to, co režim nakázal. Postupně bylo založeno Občanské fórum, které se dostalo také na Moravu, ale bohužel ne do Tučap.
V Uherském Hradišti v archivu jsme zjistili z někdejších novin, že se toho tam dělo opravdu hodně a obsah a názor novin, které se jmenovaly Slovácká Jiskra, se týden po týdnu měnil z komunistických na přímo antikomunistické. 17. listopadu 1989 se u nás ani v Uherském Hradišti žádná demonstrace nekonala, až 20. 11. 1989 se v Uherském Hradišti u Morového sloupce sešli studenti a další protestanti
Sešlo se jich prozatím jen 20 a přišli zapálit svíčku k morovému sloupu, prohodili pár slov a rozešli se domů. Pak byl založen diskuzní kroužek vedle Malé scény a jako první veřejně proti komunistům vystoupil předseda OV SSM Zděněk Hladiš. V úterý se opět sešli u morového sloupu, ale přišlo už více lidí. Jelikož v blízkém okolí není žádná vysoká škola, demonstrující byli převážně středoškoláci. Proto nikdo nevěděl, co se děje v Praze. Postupně se sem zprávy donesly. Ale ne přes noviny, protože byly cenzurované, a proto se lidé v Československu nemohli dozvědět pravdu. Doslechli se o tom až z rádia Svobodná Evropa. Dalším zdrojem byli bývalí studetni Gymnázia Uherské Hradiště, kteří studovali v Praze.
Na základě vzniku Občanského fóra v Praze se ustanovil v Uherském Hradišti Přípravný výbor Občanského fóra. Ten pak přijal pozvání MěstNV Ing. M. Ptáčka, další manifestace se udála v sobotu na půdě MěstNV a sešlo se na ní přes 35 tisíc lidí.
Tatínek byl na Vysoké škole Báňské v Ostravě. Přijel v neděli na intr a ten večer se už diskutovalo, co se v Praze děje. 13. listopadu v pondělí přijeli na intr studenti z Prahy. Všichni je moc poslouchali a chtěli se do všeho zapojit, a tak se i stalo. Všichni se do toho vrhli po hlavě. Udělali transparenty a plakáty, na kterých bylo asi 10 věcí. Chtěli hlavně svobodné volby a demokracii. Můj tatínek ale neustupoval. Babička s dědečkem na taťku přichystali past, aby přijel domů, když to přišlo i do Polešovic. Poslali telegram, že je babička nemocná. Taťka hned přijel domů a pak zjistil, že se nic neděje. Pohádal se s babičkou a dědečkem a odjel zpět do Ostravy. Chodili na náměstí s transparenty a i středoškoláci se začali přidávat. Pak i autobusáci, trolejbusáci atd. Lidé se domluvili, že neustoupí, dokud neustoupí komunisti. Pak začali ustupovat a nakonec ustoupili. V ústavě bylo, že komunisti jsou jediná vládnoucí vláda Československa. Oni ustoupili a řekli, že budou svobodné volby, a to byl první krok k demokracii. Až za dlouhou dobu taťka přijel domů. Až se to všechno uklidnilo.
V roce 1989 patřily pod národní výbor v Polešovicích i Vážany a Ořechov. V prosinci 1989 se v Polešovicích změnilo zastupitelstvo a do něho se dostali zástupci Občanského fóra a začali připravovat svobodné volby.
Nakonec bych chtěl říct, že jsem za revoluci a za změnu režimu hodně rád a jsem rád za to, že mohu svobodně vyjadřovat své názory a mohu zasahovat do politického dění. Celkem mě ale zklamalo, že Tučapská kronika nenapsala víc informací o sametové revoluci ani po uplynutí roku 1989. Myslím, že většina občanů to nějak neprožívala, radši se zajímali o Mikulášskou besídku, hasičské soutěže a další kulturní akce.
Zpracovali Bačáková Adéla, Drobilová Julie, Dvouletá Michaela, Elisová Klára, Hrabcová Vendula, Klečka Lukáš, Krsička Tadeáš, Kuchařová Aneta, Marťán Vít, Měšťánková Anna, Pestl Samuel, Puchýřová Nicola Šoustková Darja, Tesař Patrik, Vaďurová Jana, Večeřová Sabina, Výstup Jan, Zemánková Lenka pod vedením pana učitele Radima Pirknera ze ZŠ Polešovice v rámci projektu Příběhy bezpráví.

Zdroj: Jeden svět na školách, Člověk v tísni, www.jsns.cz/naserevoluce

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentáře (7)

Zanechte komentář