Tam to nikdo nehlídal

Item image

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Sametka vypráví tento příběh

Tam to nikdo nehlídal
Rudolf Bereza se na Borůvkové hoře v srpnu 1987 zúčastnil setkání polských a československých disidentů. Setkání členů československých občanských iniciativ a polské Solidarity organizovala polská strana a došlo při něm k navázání úspěšné spolupráce mezi těmito skupinami. Rudolf Bereza vzpomíná, že byl velmi překvapen, jak dobře měli polští disidenti vše zorganizované. „Nevěděli jsme, že to budou mít Poláci tak dobře zorganizovaný, že se tam nebude hlídat.“ Setkání se zúčastnily významné osobnosti československého disentu, jako například Václav Havel, Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Josef Vohryzek, Rudolf Battěk. Anna Šabatová, Tomáš Hradílek. Rudolf Bereza se bál možného pronásledování příslušníky SNB, proto se na místo vypravil velmi nalehko. „Jeli jsme tam pod horu a tam jsme šli pěšky nahoru. Já jsem měl takovou krásnou barevnou bundu a tehdy jsem říkal, já ji neberu. A nic na pití neberu. Aby to necinkalo.“ Když došel nahoru, přivítal ho Jacek Kuroň a Anna Šabatová. „Jacek Kuroň flašku v ruce a řval: ,Nazdár, Rudolfe!‘ Říkám: ,Vy tady řvete jako na fotbale.‘ On říká: ,Tady se nehlídá. Sto kilometrů.‘ To bylo naše setkání na Borůvkové hoře.“

Rudolf Bereza

Narodil se v roce 1942 v Tovačově. Jeho matka Evženie Popovičová pocházela z města Povltava na Ukrajině, otec Rudolf Bereza starší byl z Moravy. Do roku 1968 se Rudolf mladší nijak výrazně nevymezoval vůči komunistickému režimu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy objížděl moravská města a aktivně se účastnil demonstrací. Jeho hlavní aktivita vůči poměrům v zemi začala až po podepsání Charty 77. Nejprve působil jako spojka pro předávání informací a samizdatů. Později společně s Tomášem Hradilkem podnikli několik odvážných akcí proti režimu. Otevřeným dopisem nazvaným „Dopis pěti dělníků“ požádali o abdikaci prezidenta Gustáva Husáka. Na 1. máje 1987 rozvinuli před tribunou v Olomouci transparent s nápisem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“. Oba podali trestní oznámení za velezradu na Vasila Biľaka, jednoho z vedoucích představitelů KSČ. Rudolf Bereza také napsal otevřený dopis Gustávu Husákovi, kterým žádal propuštění politických vězňů. Vše potom vysílala Svobodná Evropa. Za tyto své aktivity byl několikrát zadržen na 48 hodin a jeho dům byl hlídán muži z StB. Po demonstraci studentů na Národní třídě 17. listopadu 1989 se zapojil do aktivit spojených s přechodem k demokracii. V roce 1990 se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum. Potom byl krátce ředitelem městské policie a později řidičem autobusu. V současnosti žije v Hlubočkách u Olomouce.

Zdroj: Místa paměti národa, www.mistapamětinaroda.cz

Pro zobrazení GPS souřadnic a popisu umístění sametky se musíte registrovat

Zavřít komentáře

Komentář (1)

Zanechte komentář