Jihomoravský kraj

  • Item thumbnail

    Petr Cibulka

    Petr Cibulka (27. října 1950 Brno) je český aktivista a novinář.
    Je jedním ze signatářů Charty 77, byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a aktivistou Jazzové sekce Svazu hudebníků.

  • Item thumbnail

    Zkušenosti příbuzných

    Období sametové revoluce bylo pro náš stát velmi významné, neboť díky studentům té doby a Občanskému fóru v čele s Václavem Havlem máme dnes svobodný demokratický stát, který není nikým ovládaný. Proto si myslíme, že každý občan České republiky by měl o tomto období vědět.

  • Item thumbnail

    Poslední obět železné opony

    V blízkosti obce Hrušovany nad Jevišovkou na Znojemsku, pouhých pár set metrů od vysněného Rakouska, spáchal v roce 1985 Ladislav Malina (* 5. 1. 1956, † 14. 4. 1985) sebevraždu v obklíčení pohraničníky. Svým tragickým činem se vyučený automechanik původem z Kutné Hory stal posledním občanem ČSSR, který přišel o život při pokusu o nelegální překročení hranice na Západ.

  • Item thumbnail

    Sametová revoluce v Boskovicích

    Sametová revoluce označuje období změn, které probíhaly v Československu od 17. listopadu do 29. prosince roku 1989. Tyto změny zapříčinily pád komunistického režimu. Rozpadem Východního bloku a narůstající nespokojeností obyvatelstva se tyto změny urychlily. Revoluce se označuje jako sametová pro svůj klidnější průběh. Tento název se ujal pro revoluce podobného charakteru.

  • Item thumbnail

    Sametová revoluce v Tišnově

    Pro získání potřebných informací jsme se setkali s pamětníky, kteří byli součástí vzniku OF v Tišnově. První setkání proběhlo s panem Fruhwirtem, který zastával funkci hlavního mluvčího tišnovského OF. Ten nám sdělil spoustu zajímavých informací, naše pátrání tím ale neskončilo. Abychom lépe pochopili, co vlastně se v Praze dělo, zajeli jsme se podívat na skutečná místa událostí.

  • Item thumbnail

    Listopad v Brně, Petr Adler

    Listopadové dny roku 1989 trávil rozhlasový režisér Petr Adler pracovně v Brně, svém rodišti. Točil tam právě jakousi méně významnou rozhlasovou hru s námětem holokaustu. Byl pátek 17. listopadu, ale informace o dění na Národní třídě v Praze se do Brna nedostaly. „Rodiče už byli dávno mrtví, a bydlel jsem tedy po hotelích, ale i přesto, že jsem měl na pokoji televizor, v pátek, v sobotu ani v neděli tam žádná informace nepronikla.

  • Item thumbnail

    Zájezd za svobodou

    Hraniční přechod v Hatích patřil před rokem 1989 mezi nejvytíženější silniční přechody na československo-rakouské hranici. Když tudy v roce 1966 projížděl s turistickým zájezdem Jiří Henych, zažíval chvíle úzkosti a napjatého očekávání. Plánoval totiž, že se do Československa s ostatními účastníky zájezdu již nevrátí. Na svůj útěk se dlouho připravoval.

  • Item thumbnail

    Na drátech jsem udělal olympijský rekord

    V roce 1968 se Zdeněk Hostaša odhodlal k již třetímu útěku z ČSSR. „Jak přijeli Rusové, věděl jsem, že musím pryč.“ Jako bývalý agent CIC měl za sebou osm let tvrdého vězení v Leopoldově. Společně s bratry Jardamcovými dorazil v září 1968 ke státní hranici: „Byla hrozná mlha, tak jsme došli přímo pod strážní věž.“

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Husa na provázku

    S brněnským Divadlem Husa na provázku, jež bylo roku 1969 cenzurním zásahem nuceně přejmenováno na Divadlo na provázku, pojily Václava Havla dlouholeté kontakty sahající do přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy zde jako dramaturg působil Petr Oslzlý.

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Hadivadlo

    Sametka vypráví tento příběh Václav Havel a HaDivadlo HaDivadlo HaDivadlo, původně Hanácké divadlo, vzniklo roku 1974 v Prostějově, kde působilo do roku 1985, a poté přesídlilo do Brna. Zde po tři roky fungovalo v Klubu školství a vědy B. Václavka a spolupracovalo v té době i s Divadlem na provázku na projektu scénického časopisu Rozrazil. […]