Královéhradecký kraj

  • Item thumbnail

    Jak jsme zapálili svíčky

    V pátek 17. listopadu 1989 jsem večer poslouchal na radiu Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. Dost vyděšeně a naléhavě hovořili o brutálním zákroku tehdejších bezpečnostních složek proti studentské demonstraci, kterou zatípli na Národní třídě v Praze.

  • Item thumbnail

    Odvěcí rivalové se spojili proti režimu (HK)

    Významné prosincové události roku 1989 začaly v krajské metropoli nedělí 3. prosince. Ve východních Čechách se toho dne odehrála neopakovatelná událost. Tradiční rivalové se spojili na protest proti komunistickému režimu.

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Hrádeček

    Hrádeček (do roku 1950 Silberštejn, německy Silberstein) tvoří dnes několik domů v lesích pod zříceninou hradu Břecštejn (první zmínky z roku 1336) asi 6 kilometrů severozápadně od Trutnova. V polovině šedesátých let zde strávili Václav a Olga Havlovi Vánoce u přítele Andreje Kroba, a když se brzy poté nabízela ke koupi sousední chalupa, rozhodli se toho v roce 1967 využít.

  • Item thumbnail

    Sametové revoluci stačilo ke krvi jen málo

    Hradec Králové – S lopatou v ruce a trikolorou na klopě bojoval v Hradci proti komunistickému režimu. Jindřich Vedlich byl ve Studentském stávkovém výboru pedagogické fakulty.

  • Item thumbnail

    Lidský řetěz komunisty varoval, že v jednotě je síla

    Hradecká sametová revoluce začala v pondělí. Ten den se na dveřích hradeckého divadla začala objevovat první prohlášení divadelníků o jejich vstupu do stávky. Se zněním sdělení hradeckých i pražských herců se večer na Velké náměstí přišly seznámit první desítky obyvatel východočeské metropole.

  • Item thumbnail

    Ve Smiřicích se bojovalo za slušnost

    Proti komunistickému režimu se nebojovalo jen ve velkých městech. Své Občanské fórum měly i Smiřice. „Vystupovali tu v devětaosmdesátém roce poctiví lidé, kteří se pro tu práci nadchli a většinou se poté také stali členy porevolučního zastupitelstva,“ vzpomíná Vítězslava Klůzová ze Smiřic, která byla v době listopadových událostí poslankyní Federálního shromáždění.

  • Item thumbnail

    LISTOPAD 89: Poslanci v pád režimu nevěřili

    Hradecko – V roli poslankyně Federálního shromáždění zažila Vítězslava Klůzová ze Smiřic sametovou revoluci – pád komunistického režimu v Československu i volbu prvního porevolučního prezidenta.

  • Item thumbnail

    Jiřina Dostálová, rozená Sperlichová

    Už jako dítě vnímala rodačka z Třince perzekuci rodiny kvůli křesťanské víře. S manželem se v osmdesátých letech přestěhovali do Trutnova a sblížili se s tamní disidentskou komunitou, která se scházela na chalupě na Hrádečku u Václava Havla. Roku 1987 Jiřina podepsala Chartu 77, díky čemuž si vykoledovala trvalý „zájem“ místních estébáků.

  • Item thumbnail

    Václav Havel v Trutnově

    Po vojenské okupaci Československa v roce 1968 nastolilo dosazené komunistické vedení tvrdě centralizovaný režim známý jako „normalizace“, který nekompromisně zatočil se všemi svými oponenty. Odpůrci totality byli na počátku sedmdesátých let vyhazováni ze zaměstnání, kdo se nepřizpůsobil komunistickým poměrům, byl pronásledován, šikanován, vězněn.

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Špindlerovka

    Špindlerova bouda v Krkonoších, nazývaná též Špindlerka či Špindlerovka je ideálním východiskem pro turistické trasy, zejména pro takzvanou Cestu česko-polského přátelství. V kontextu novodobých českých dějin ji proslavilo především setkání tehdy nově zvoleného československého prezidenta Václava Havla s budoucím prezidentem Polska Lechem Wałęsou.