Praha

  • Item thumbnail

    Jak jsem se bál v listopadu 89

    V listopadových dnech r. 1989 jsem především měl obecnou obavu, že může dojít k brutálnímu potlačení studentského hnutí odporu. Uvažoval jsem zcela realisticky, že při zásahu policie a Lidových milicí může dojít ke ztrátám na životech, pak k dalšímu vystupňování napětí, zásahu sovětských vojsk, až případně k tomu, čím prošlo Maďarsko v roce 1956.

  • Item thumbnail

    Můj estébák

    Váhám, zda je to už dostatečně dávno, abych se k této životní epizodě mohla vrátit. Snad ano. Nejde o konkrétní lidi, ale o konkrétní situace, které se kolem mne a se mnou odehrály.

  • Item thumbnail

    Učitel šel příkladem

    Na počátku 80. let pobýval na letním táboře posluchačů MFF UK, kde se měl starat o programovou náplň jejich večerů. Dostal příkaz odvést posluchače do vesnice k volbám do Federálního shromáždění. V místnosti šel jako první za plentu – tedy hlasovat proti, a všech 183 posluchačů ho následovalo.

  • Item thumbnail

    Šimon Pánek

    Šimon Pánek se narodil 27. prosince 1967 v Praze. Jeho dědeček byl legionář a později předválečný člen strany. Otec prošel v 50. letech minulého století komunistickými kriminály jako politický vězeň, útěkář.

  • Item thumbnail

    Laterna Magika a Václav Havel

    Představení Laterna magika režiséra Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobody kombinující jevištní vystoupení živých herců se zvukem a filmovým obrazem vzniklo pro československý pavilon světové výstavy EXPO 58, kde se setkalo s pozitivním mezinárodním ohlasem. Jedním z prvních textů napsaných o tomto divadle byla esej Václava Havla nazvaná Laterna magika dnes z roku 1959.

  • Item thumbnail

    Knihovna Václava Havla

    Knihovna Václava Havla je místem dokumentace a výzkumu moderní české historie s důrazem na šíření myšlenek a díla Václava Havla, dramatika, bojovníka proti totalitě, vůdce sametové revoluce 1989, československého a českého prezidenta i symbolu ostražitosti vůči jakékoli zvůli moci.

  • Item thumbnail

    Společnost za veselejší současnost

    Občanská iniciativa Společnost za veselejší současnost vznikla v kavárně Slavie na Národní třídě v Praze. Společnost založili 1. 5. 1988 Bára Štěpánová, Luboš Rychvalský a Petr Payne. „Chtěli jsme být alternativou ke všem těm iniciativám, protože ony jen vydávaly nějaká prohlášení, pod která se někdo podepsal.

  • Item thumbnail

    Češi jsou tak pozorný národ

    Koníčkem Ondřej Hocha, i kvůli vzdáleným předkům, byla arabština. Tento jazyk v jazykové škole studoval a výborně ovládl. Shodou náhod se koncem 70. let seznámil s vojenským atašé iráckého velvyslanectví Alí Hasanem al-Madžídem, zvaným Chemický Alí, a spřátelili se. Ondřej Hoch pak dohlížel na irácké studenty, aby nepadli do osidel StB, ale často za některé skládal i zkoušky na vysoké škole.

  • Item thumbnail

    Soudruh Hnídek si vzal na starost Karlín

    Během okupace, hned 21. srpna 1968, obsadili rozhlas sovětští vojáci. O den později se proto vysílání přesunulo do několika náhradních prostor. Jedním z nich bylo rozhlasové studio v Karlíně a tady, ve Studiu F v přízemí, pracovaly techničky z vysílání. Jitka Borkovcová tu byla na výpomoc.

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Činoherní klub

    Činoherní klub v pražské ulici Ve Smečkách vznikl v roce 1965 jako součást Státního divadelního studia. Václava Havla, jehož domovskou scénou bylo v šedesátých letech Divadlo Na zábradlí, spojovaly s jeho členy jak přátelské, tak i pracovní vztahy.