Praha

  • Item thumbnail

    Pečlivě rušený pohřeb

    V březnu 1977 se Rudolf Kučera zúčastnil pohřbu profesora Jana Patočky. Významný filozof, jeden z trojice prvních mluvčích Charty 77, zemřel 13. března po jednom z výslechů StB. Jeho pohřeb se stal významným projevem občanského protikomunistického odporu.

  • Item thumbnail

    Premiera Žebrácke opery

    V sále dnes již zrušeného hostince U Čelikovských proběhla 1. listopadu 1975 světová premiéra divadelní hry Václava Havla Žebrácká opera, kterou pod vedením režiséra Andreje Kroba nastudovali herci Divadla na tahu.

  • Item thumbnail

    Naděje jako hvězda

    Byla polovina listopadu 88. Stmívalo se. Vraceli jsme se z oddílové výpravy kolem Svojsíkovy mohyly nad Štěchovicemi. Stála jsem na hraně skály a pozorovala údolí Kocáby pod sebou. Vedle mne stanul Špendlík, zatímco ostatní z družiny Havranů – starších členů oddílu – něco kutili na palouku za námi. Najednou se nad obzorem rozzářilo světlo.

  • Item thumbnail

    Věznice na Pankráci

    Vazební věznice Praha Pankrác je jednou z nejznámějších českých věznic. Vězněn tu byl protektorátní prezident Emil Hácha, popraveni zde byli v rámci politických procesů z počátku 50. let například Rudolf Slánský a Milada Horáková, ale i mnohé další osobnosti, ať už z řad obětí komunistických čistek či protinacistického odboje.

  • Item thumbnail

    Václav Havel a Švandovo divadlo

    Dnešní Švandovo divadlo, v totalitní době zpočátku známé jako Realistické divadlo a o něco později jako Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, se od roku 1945 přiklánělo ke koncepci lidového realistického divadla a bylo jasně politicky směrované.

  • Item thumbnail

    Manifest Českých dětí

    Manifest Českých dětí sepsal Petr Placák v restauraci U Zpěváčků na jaře roku 1988. „Chtěl jsem proklamovat něco, co bude těm komunistům nejcizejší a nejnepochopitelnější. Takže jsme požadovali obnovení českého království. Přitom šlo o věc, která tady na rozdíl od vládnoucích komunistů byla tradiční.

  • Item thumbnail

    Nechceme násilí

    Lukáš Pollert byl coby devatenáctiletý student lékařské fakulty jedním z účastníků demonstrace a následného průvodu, který začal 17. listopadu 1989 na pražském Albertově.

  • Item thumbnail

    Sto ran od policajtů za nic

    Dne 22. srpna 1969 ráno byl Kamil Černý zadržen u rozbité výlohy. Aniž mohl něco vysvětlit, odvedli ho na policejní stanici v Krakovské ulici. „Tak mě zapsali, co jsem, kde jsem, a vedli mě na ,policajtovnu‘. Domnívali se, že jsem to rozbil nebo že jsem něco v noci dělal…

  • Item thumbnail

    Narušil oslavy 1. máje

    Komunistické oslavy dělnického svátku 1. máje 1989 Kamil Černý pojal individualisticky. Připravil si transparent s nápisem „Svobodu politickým vězňům“ a s ním napochodoval přímo před tribunu s Gustávem Husákem, Miloušem Jakešem a Miroslavem Štěpánem.

  • Item thumbnail

    Olbram Zoubek

    V roce 1969 byl Svaz výtvarníků zrušen a při prověrkách bylo do nově založeného svazu přijato pouze osm procent původních členů – zasloužilí straníci, profesoři a národní umělci. Postupně se ale mohli do svazu vrátit skoro všichni. Podle toho, jak dlouhá doba uplynula, než se člověk mohl do svazu vrátit, se poznalo, jak špatně na tom v očích strany je.